Bio

Narozen 5 února, 1940, v Churu.

1946 Navštěvuje školku, nejprve Catholic Marienheim, která vzápětí transferuje na Auntie Grittli´s Reformation Kindergarten.
1947-53 Navštěvuje základní školu.
1953-57 Navštěvuje vojenskou školu – dva roky technické výuky
1957-58 Institute Haute Rampe, Lausanne.
1958-59 Alpina College, Davos – předběžné vysvědčení v kreslení
1959-62 Základní výcvik s architektem Venatiusem Maisenem a vývojářem Hansem Stetterem, oba jsou z Churu. Vojenská akademie v Winterthuru – jako střelec z hmoždíře v lehkých jednotkách.
1962-65 Škola užitého umění, Curych, oddělení interiérů a průmyslových návrhů.

1964

H.R. Giger žije v Venedigstrasse v Enge v Curychu. V té době navštěvuje školu užitého umění v Curychu (KGSZ), druhý rok v oddělení interiérů a průmyslových návrhů. Ve svém volném čase vytváří inkoustové kresby, které nazývá Atomkinder (atomové děti). Tyto kresby publikuje ve školním časopise. Také vytváří expresivní Tachist obrazy, pracuje temperami (nosná pasta smíchaná s jemně umletým pigmentem), které nanáší na papír velkým štětcem a stěrkou. První polyesterová práce: stůl a hlavně masky.

1965

Škola užitého umění, třetí rok. Publikuje tušové kresby v undergroundových magazínech jako třeba Clou a Agitation. Řadu prací tiskne pod soukromým titulem “Ein Fressen für den Psychiater” (Hostina pro psychiatra). H.R. G. nachází zalíbení v teoriích Sigmunda Freuda a zakládá si deník, do kterého píše své sny. Závěrečná zkoušková práce “Station Passage” (Nádražní průchod) je připojena k ročníkovému projektu.

1966

Dosahuje maturity na KGSZ. Čas tráví v bytě svých rodičů v Poiana, Tessin, kteří mu ho uvolnili. Produkuje práce jako “Torso”, “Head I”, “Head II” a další. Začíná pracovat na plný úvazek jako návrhář pro Andease Christena, pracuje na programu vývoje kancelářského nábytku pro Knoll International Company. Žije v Rindermarku s hercem Paulem Weibelem, seznamuje se s krásnou herečkou Li Toblerovou do které se bláznivě zamiluje.

Navíc ke svému zaměstnání ještě tráví dlouhé noci vytvářením větších a větších inkoustových kreseb. Inkoust nanáší na pauzovací papíry pomocí zubního kartáčku a drátěného síta. Plochy vystupující do popředí odškrabuje zahnutou břitvou a tmavé plochy zalévá barvou. První vlastní výstava v Galerii Benno, Zurich.

1967

H.R.G- a Li se stěhují do prázdného podkrovního bytu v sousedním neobývaném domě. Tady vznikají díla jako “Birth Machine”, “Under the Earth” a “Astro-Eunuchs”. H.R. G. poznává spisovatele Sergiuse Golowina a filmaře F.M. Murera. Je hlavní postavou v básnicko-provokativním multimediálním večeru Urbana Gwerderova nazvaném “Poëtenz-Show”. F.M. Murer natáčí “High”, desetiminutový dokumentární film o Gigerově malířském umění. V létě tráví několik měsíců v Tessinu. Vytváří skulptury “Beggar”, “Suitcase Baby”, “Live Preserve”, a další. Na podzim se vrací do Curychu, kde maluje malé technicko-organické krajiny olejovými barvami na lepenku. Fred E. Knecht, vlastník Galerie Obere Zäune, vkládá malby a objekty od Gigera do výstavy “Macht der Masken” (Síla masek).

1968

Basilo Schmid, přezdívaný Pascha, starý přítel z Churu, přesvědčuje Gigera aby předal svou práci Andreasu Christenovi a věnoval více času umění. H.R.G. pracuje v Tessinu, nyní po celý týden. F. M. Murer ho pověřuje vytvořením propagace k plánovanému 30-minutovému filmu “Swissmade”. Pokouší se o obtížný úkol – vytváří z polyesteru vynilový krunýř pro psa a pro “monster”. Tou je jeho první mimozemská bytost která má vestavěnou kameru a zvukový záznamník v hlavě a v hrudníku. Tina Gwerderová hraje oblečená právě v tomto kostýmu. Pes Paula Weibese je oblečen do hotového krunýře, který Giger vyrobil. Dva domy v Rindermarktu jsou strženy. Zasnubuje se s Li v St. Gallen Stadttheater. S pomocí básníka J.M. Seilera, nachází H.R.G. velkou místnost v rozděleném apartmá, opět v nepoužívaném domě v Alte Feldeggstraße v Curychu, kde pokračuje v malování malých olejových krajin. Vlastník galerie Bruno Bischofsberger navštěvuje H.R.G. v jeho ateliéru a kupuje sérii inkoustových kreseb a olejomaleb. Doporučuje Gigerovi očíslovat a vyfotografovat všechny jeho práce. H.R.G. se účastní výstavy “Hommage ŕ Che” v Galerii Stummer, Curych.

1969

H.H. Kunz, přítel, sběratel a spoluvlastník první švýcarské společnosti, která publikuje plakáty, tiskne Gigerovy první plakáty a distribuuje je do celého světa. Jörg Stummer zahrnuje dva silk-screen tisky do svého katalogu. Bruno Bischofsberger publikuje velké silk-screen portfolio “Biomechanoids 1969”. H.R.G. provádí svou první a také poslední návštěvu v divadelní návrhárně kostýmů a make-upů pro herce v Edward Bond’s “Early Morning”, produkce Petera Steina na Curyšské Schauspielhaus. “Happening” v galerii Jörga Stummerses, nazvaný “First Celebration of the Four”, s Sergiusem Golowinem a Friedrichem Kuhnem. První návštěva Rakouska a Německa. H.R.G. se snaží překonat klaustrofobické noční můry se svými olejomalbami “Passages”.

1970

Li se vrací do Curychu a žije s Evelinou Bühlerovou v Seefeldu, nedaleko od Gigera. V Evelinině apartmá zakouší Giger svou první hororovou noční můru (viz “Necronomicon”). To ho vede k takzvaně wet-cell malbám. Průtokový ohřívač vody ho inspiruje k namalování malby “The Four Elements”. Ta je následována díly “Bathtub”, “Kitchen with Sink” a “WC”. Tyto malby vyvolávají dojem bytostí potažených kůží. Gigerovi je nabídnuta možnost koupit malý řadový domek se zahradou v Oerlikonu, Curych. V dubnu, po dvou měsících renovací se H.R. G. a Li stěhují do Galerie Bischofsberger, kde vystavují Gigerovy “Passagen”(Passages).

1971

F.M. Murer se koncem roku usazuje v Londýně. H.R. G. a Li ho navštěvují v Anglii, kde se Murer a Giger rozhodnou natočit dokumentární film “Passagen” o Gigerově obrazovém světě. Londýnské doky se záhadnou atmosférou jsou prvním dějištěm. Vychází první katalog prací H.R.G. s názvem A RH+.

1972

Kassel Kunstverein chválí provedení Gigerovy práce. Ten pracuje na výběrových sériích: “Passagen”, “Skin Landscapes” a psychedelických airbrushových prostředích.

1973

Friedrich Kuhn – obdivovaný Gigerem, jeden z největších švýcarských umělců, umírá. On byl častým hostem v bytě Li a Eeline v letech 1969/70 a obvykle trávil noc spaním na kuchyňském stole. H.R.G. a Kuhn byli svázáni hlubokým přátelstvím a vzájemným obdivem. V curyšském uměleckém světě byl Kuhn mistrem umění života. Používáním airbrushe k přemalování série fotek zachycujících Kuhna krátce před jeho smrtí a ukazujících ho sedícího na své oblíbené pohovce, vytvořil Giger malbu “Hommage to Friedrich”. H.R.G. je požádán návrhem obalu pro nahrávku anglické rockové skupiny Emerson, Lake and Palmer. Vytváří obal pro LP “Brain Salad Surgery”. Během dvou týdnů ukončuje spolupráci s Claudem Sandozem a Walterem Wegmüllerem a vytváří “Tagtraum” (Daydream), skupinu čtyř maleb.

1974

“Tagtraum” je vystaven v Bündner Kunstmuseum. Je to společné dílo H.R.G., Clauda Sandoze a Waltera Wegmulera. Atmosféra dobrovolného přesunu do ústraní, kdy je práce vytvářena, je zachycena v dokumentárním filmu J.J Wittmera. Vychází katalog Gigerových prací s názvem Passagen.

1975

“Passagen-Tempel” (Passage Temple), práce, kterou H.R.G. rychle vytvořil pro Galerie Sydow-Zirkwith, je následně vystavena v hale Bündner Kunstmuseum. Jörg Stummer podporuje Li v otevření její vlastní galerie v místnostech sousedících s jeho. Ona vystavuje Manon, Pfeiffer a Klauke. Na její poslední výstavě nazvané, “Schuwerk” (Shoe Works), kde jsou pozvaní hosté k shlédnutí vernisáže si H.R.G. nazouvá pár „bot“ z vydlabaných čerstvých bochníků chleba. Hosté rovněž shlédnou film k dokumentu Giger’s Necronomicon. Tento film je produkován ve spolupráci s J.J. Wittmerem. Po této umělecké akci upadá Li do stavu letargie a končí svůj život kulkou.

1976

Pátého února, v den Gigerových narozenin otevírá nová Galerie Sydow-Zirkwith ve Frankfurtu místnosti se speciálním provedením designu. Doprovodný katalog ilustruje všechny práce s dlouhými texty od Profesora Alberta Glasera. Devítiletý vztah s Li, který skončil tak bolestně její smrtí, zanechává v životě H.R.G. ohromnou prázdnotu. “The Second Celebration of the Four” je drženo v Gigerově kruhu přátel v Ueli Steinle’s Ugly Clubu v Richterswilu; je to happening který současně představuje zahájení klubu jako památníku pro Li.

Skrz kontakt s americkým malířem Bobem Venosou který je zaměřen přes Salvadora Daliho až po Alexandra Jodorowskeho, režiséra filmů “El topo” a “Holy Mountain”, je H.R.G. pověřen spoluprácí na filmu “Dune”

Podle Moebiova scénáře vytváří Giger svět Hakonnenů.

1977

První cesta do Ameriky. Putuje do New Yorku doprovázen přítelem a vlastníkem galerie Bijanem Alamanem a Sybille Ruppertovou, v Gigerových očích jednou z nejlepších vzorů fantastických erotických maleb. Získává část v provedení “Images of Horror and Fantasy” organizovaném Profesorem Gertem Schiffem z Bronx Muzea v New Yorku. Práce z let 1973-77 jsou vystaveny v Curych Kunsthaus, Projekt „Dune“ selhal na hledání financí. H.R.G. je pověřen Danem O’Bannonem vytvořením příšery pro jeho sci-fi horrorový film Alien. Počáteční projekt je jen předběžnou prezentací zamýšlenou k pomoci O’Bannonovi najít filmovou společnost ochotnou riskovat devět milionů dolarů na finální produkci. Ke konci roku se H.R.G. seznamuje s Miou Binzanigovou, která se později stane jeho ženou.

1978

Gigerův Nerconomicon je nově publikován v rozličných jazycích v roce 1977. Jednu z prvních kopií zasílá Danovi O’Bannonovi, který ji ukazuje Ridley Scottovi a 20th Century Fox, společnosti ve které našel Alien project hollywoodského procudenta s bohatými finančními rezervami. Pánové od filmové společnosti jsou přesvědčeni, že H.R.G. je ten pravý muž pro projekt. Začátkem února Ridley Scott a dva producenti od 20th Century Fox informují Gigera o stavu a finančních možnostech filmu. O čtyři hodiny později je schůzka ukončena a pánové se vracejí do US. 20th Century Fox financuje Alien portfolio skládající se ze šesti silk-screen tisků, které H.R.G. navrhnul, podepsal a očísloval pro filmové publicisty.

1979

K podpoře filmu je H.R.G. společně s Miou, opravářkou, poslán do Nice na evropskou premiéru a odtut do Londýna a do Paříže. O několik týdnů později letí do New Yorku. Po zastávce v Dallasu, kde dává celých 23 televizních rozhovorů v jednom dni, se konečně dostává, stresován a v depresi, právě v čas na předpremiéru, ve společnosti Mii, Timothy Learyho a jeho ženy Barbary. Oficiální uvedení v premiéře nastává o dva dny později v Graumannově egyptském divadle na Sunset Boulevard. Velký “space jockey”, speciálně vyrobený pro film je prodán do Anglie kde je vystaven před kinem. Později padne za oběť žhářskému útoku. H.R.G. a Mia dávají rozhovory po více než pět hodin denně. H.R.G. si tak vyvine opravdovou „vetřeleckou vyslýchací alergii“. Po tomto ohromném výletě se H.R.G. a Mia vezmou.

1980

Návrhy a malby pro film „Alien“ jsou vystaveny v Curychu, v galerii Baviera a dále v muzeu Cantonal des Beaux-Arts v Lausanne. H.R.G. je nominován na Oskara. Krátká zastávka v New Yorku se stává příležitostí k předvedení Gigerových dovedností v Hansenově Galerii v New Yorku. Bob Guccione publikuje Gigerovy erotické obrázky ve čtrnácti stranném barevném článku v americkém časopise “Penthouse”, a stává se sponzorem otevření extravagantní výstavy. 14. dubna, v pavilonu Dorothy Chandlerové, je H.R.G. oceněn Academy Award for Best Achievement za vizuální efekty a za jeho přispění k filmu „Alien“.

1981

Gigerovy „N.Y.City“ malby jsou inspirovány jeho pěti cestami do New Yorku a zajímavou tvorbou jeho kolegy Cornelia de Friese, se kterým pracoval na projektu návrhů nábytků během roku 1980. Malby jsou inspirovány také zajímavými součástkami, které De Fries přinesl z exkurze v elektronickém průmyslu. Od jara 1979, ve speciálním studiu nedaleko Gigerova domova pracuje de Fries na technicky vysoce komplexním designu trůnu, části vybavení Harkonnenů pro film „Dune“.

1982

V Curychu je stůl (designová variace židle) a zrcadlový rám přidán do projektu, který se týká návrhů nábytku. Oba návrhy jsou vystaveny a otestovány v Nouvelle restaurantu. H.R.G. a Mia se rozcházejí po roce a půl. Zůstávají dobrými přáteli. V úpadku začíná H.R.G. vytvářet návrhy předběžné prezentace pro „The Tourist“ – film pro Universal film company. Ve spolupráci s režisérem Brianem Gibsonem produkuje 70 skic a 19 velkých maleb. Conny de Fries buduje modely z návrhů v měřítku 1:100.

1983

Série maleb nazvaná “Victory” částečně stříkaná zářivými rudými barvami, je vedena malbou nazvanou “Totems”, nahé technické kůly vyrážející ze zdevastované krajiny, každý korunován křičící hlavou. Litografie nazvaná „The Mexican Bomb Couple“ je podobně výchozím bodem pro sérii „Bomb“ obrazů. H.R.G. je pozván jako čestný host na Madridský a Brusselský festival fantastických filmů. Filmouvý projekt “The Tourist” je odložen stranou následujícím obrovským úspěchem filmu “E. T.”. H.R.G. je pozván Horstem Wendtlandem (vedoucí Rialto Films) do Mnichova k prodiskutování filmu „Momo“, filmové verze dětské knihy německého autora Michaela Endea. Filmová skupina z Paříže prezentuje další televizní hru pod titulem „Passages“, stavějící na specifických malbách H.R.G. Další projekt “The Mirror”, horový film pro 20th Century Fox, je stále v jednání. H.R.G. začíná tvořit sérii maloformátových archů, 48 x 34cm, na kterých používá poprvé své perspektivní prostředí. Reliéfy betonových desek navržených Gigerem jsou vyrobeny v de Fries’ studiu. Je vyroben nový rám obrazu, v podobném designu jaký má celý program návrhů nábytku.

1984

Retrospektivní výstava v Pfäffikom Culture Center; katalog výstavy publikuje Edition ABC. Retrospektivní film natočil Daniel Freitag a Rolando Colla. Ron Moore, režisér snímku “Future Kill”, přesvědčuje Gigera k návrhu plakátu pro svůj film. Plakáty jsou publikovány Edem Nealem, legendárním “Texas Chainsaw Massacre” hercem. Spolupráce s Martinem Schwarzem. Je produkováno kolem 15 maleb. Přátelství s Marlyse má velká vliv na Gigerovo ztvárnění ženy.

1985

Je pověřen MGM k vytvoření různých hororových scén pro film „Poltergeist II“, pod režií Briana Gibsona. Prvního prosince 1984, odlétá H.R.G. a jeho manažer do Los Angeles. H.R.G. se stává designerem filmu. Gigerův kolega de Fries najmutý Richardem Edlungem (Boss Film) se snaží protlačit mnoho Gigerových nápadů jako použitelných. Nicméně je pověřen jen výrobou modelů. 23 května 1985, začíná filmování lokace supermarketu v pustině nedaleko Los Angeles. Giger a jeho manažer se setkávají s Julianem Beckem, tvůrcem Living Theatre. H.R.G. realizuje své práce na špatném filmu. Příliš pozdě. Když podepíše smlouvu, není nikdo ochoten a schopen informovat Gigera o detailech filmu Alien 2, který právě v ten čas přichází do produkce. První scény Poltergeista II napsal Michael Grais and Mark Viktor, což vytvořilo profesionální dojem. H.R.G. si přesto dělá starosti o kvalitu finálního produktu, kvůli chatrnosti příběhu a speciálním efektům Richarda Edlunda, které nemohou být nafilmovány. H.R.G. je pověřen společností Volvo, aby vytvořil ilustraci pro krátkou novelu Isaca Asimova „The Route to hyperspace“. V Curychu je přetisknuta edice C Necronomiconu 1 a 2. Tato luxusní edice s plastickým titulem a originální litografií je tištěna legendárním Maxem Winistorfem, který umírá krátce po té. “BD Comics Festival” v Sierre v Valais canton.

1986

Výběr pro velkou výstavu v galeriích Seibu Museum of Art v Tokiu v únoru 1987. Oba Necronomicony, 1 a 2 a Giger’s Alien jsou přeloženy do japonštiny a publikuje je Treville. Catalan Communications publikuje první anglický překlad Necronomiconu 2. Následuje pověření švýcarskou televizí (kanál DRS) k návrhu televizní ceny „Prix Tell“. Conny de Fries vytváří model podle návrhu H.R.G. V Japonsku vypouští Sony první laser disk potištěný Gigerovými motivy. Alexander Bohr natáčí 45 minutový snímek “The Fantastic Universe of H.R. Giger” pro německý televizní kanál ZDF. “Poltergeist II” ve světě doznívá. Film se stal v US vcelku úspěšný, ale v Evropě brzy zmizel z pláten kin. H.R.G. je velmi nešťastný z provedení jeho nápadů.

1987

Výstava v japonském Tokiu, organizovaná koncernem Seibu. Jako dodatek k tématům Alien a Poltergeist II je předvedena originální figura Vetřelce, Horkonnenův trůn a další originální malby. Gigerovy malby ze série “Japanese Excursion”, vytvořené speciálně pro tuto výstavu si získávají mnoho fanoušků, kteří zakládají Gigerův fanklub (H.R. Giger Fan Club, Biomechanoids 87, [Thoru Ito], D35-302, 1-2 Fuishiro-Dai, Suita City, Osaka, 565 Japan). Tam se mluví o projektech japonsky psané edice existujících knih Alien a Necronomicon 1 a 2 a o tisku šesti odlišných motivů a plakátů, společně s potiskem na laser disk. Plány zahrnují také nápad vybudovat Giger bar v Tokiu. H.R.G. je pověřen vytvořením monstra Goho Dohji pro film japonského režiséra Akia Jitsusoji.

1988

Po výstavě v Japonsku jsou hlavní Gigerovy knihy Necronomicon 1 a 2 a Giger’s “Alien” přeloženy do japonštiny. Japonský Giger fan klub vydává limitovanou edici stovky podepsaných a očíslovaných kopií jejich ročníkových publikací. Edice s číslem 10 zahrnující A.Crowleye a vlastní práce H. Lovercrafta a T. Learyho je publikována v obalu s Gigerovými motivy. Díky přísným zákonům je Gigerův bar v Tokiu jen fragmentem původních plánů. Ueli Steinle opovrhuje Gigerovou nechutí a bar postaví a otevře sám. Výstava v Jes Petersenově galerii v Berlíně. Přijímá účast na “Alchemy Symposium” v St. Gallen. Kniha “Biomechanics” je publikována v Curychu v edici C, Peter Baumann; distribuováno ve Francii s textem přeloženým do francouzštiny Bijanem Aalamem. Výstava “Expanded Drawings” v Galerie Art Magazin Rolfa Müllera.

1989

Giger používá reliéfové struktury, které oživují strukturu jeho barevných obrazů. Produkuje ilustrace pro příběh „Robofok“ Piera Geeringa a pro první barevný komics pro “Strapazin” a další časopisy. Jednání s A. Schranerem o klubovém plakátě k desátému mezinárodnímu srazu Hells Angels v Adasulu, ve Švýcarsku. Jednání ohledně filmu Alien 3 a rozhovory s Ridley Scottem o novém filmu. Publikována japonská edice “Biomechanoids” (Yuji Takeda, Tuttle-Mori, Treville, Tokio). Giger je zahrnut do “Engel, Teufel und Dämonen” (Angels, Devils and Demons), pětihodinového filmu Heinze Dieckamanna o fantastickém umění. Giger sepisuje své vzpomínky pro Taschen. Výstava v Chateau Yverdon jako část PR pro první evropské sci-fi muzeum Les Amis D’Ailleurs, které je otevřeno v roce 1991 k sedmistému výročí založení Swiss Confederation. Potřetí se účastní Fętes des Morts v Galerie Art Magazin Rolfa Müllera. Spolupráce na kulturním magazínu s Bettinou a Hansem Klinkem v Curychu.

1990

H.R. Giger oslavuje své padesáté narozeniny. Pracuje na návrzích pro film Ridleye Scotta „The Train“ Přípravy, za energické podpory Etienne Chatton a Barbara Gawryzak, na výstavu “Alien dans ses Meubles” v Chateau Gruyeres od května do září. Rozchází se svým dlouhodobým manažerem Ueli Steinlem. Zahajuje svou spolupráci s Lesliem Barany, který byl jeho dobrý přítel po 10 let a stává se Gigerovým novým agentem. Giger navrhuje potisk tašky pro Migros Group které se vyrobí milion kusů. Různé výstavy v Kunsthaus v Churu ku příležitosti Gigerových narozenin. “Kunst und Krieg” v Berlíně. Kresby v Guarda, a Nyon v galerii Carre Blanc. Pro CruschAlba restaurant v Guarda navrhuje jednu stranu zlaté mince (v hodnotě Sf. 250), která je používána jako stvrzenka na jídlo pro dvě osoby. Vytváří různé kovové odlitky starých soch. Podílí se na několika dokumentárních filmech včetně “Gens de la Lune” pro televizní program Viva, natočil C. Delieutraz, Telé ciné Romandie od André Blanchouda a profilu pro Japonskou televizi. Další práce s Miou Bonzanigovou. Návrhy nábytku pro Giger Bar v Churu ve spolupráci s T. Domenigem. Nicméně mnohem zajímavější projekt tohoto roku je design pro americký film “Alien 3”. Jde o jistou mutaci filmu Alien I. Práce pro ART 1991 v galerii Hilt in Basel. Hledání budoucí spolupráce s Disney Imageneering. Práce na vlastním filmovém projektu “The Mystery of San Gottardo”. Doprovodná kniha, slučující skicované karikatury a grafickou novelu ve které hrají zajímavou roli Gigerovi Biomechanoidi dostává jasnější podobu. H.R.G. považuje tento rok za velmi zajímavý.

1991

Návrhářská práce na filmu “Dead Star” Billa Maloneho. Výstava “Les Livres D’Esquisse” na Macadamla M.J.C. de Cluse v Cluse. “Arh+ book” vernisáž v Galerie Art Magazin, Curych. H.R.G. je navštíven Peterem and Andreasem Bürki z firmy Swatch. Rozhovor pro “Warten” magazín Rudolfa Stoerta a Dana Bordana. V Basel Art Fair91 Gallery Hilt prezentuje one-man show s maxihodinkami z Gigerova Watch Abart. Výstava “H.R.G.’s Biomechanic Visions” otevřená v Davosu s projevem Jürga Federspiela. Dokument “Alien 1 – 3” od Paula Bernarda, obsahuje rozhovor s H.R.G., je publikován CBS/20th Century Fox, společně s laser diskem “Alien 1”, který obsahuje dokumentární materiál a rozhovor s H.R.G. The Giger Library Room je otevřena na Maison D’Ailleurs, v Yverdonu. Sci-fi muzeum s Gigerovou knihovnou vzniklo z renovovaných vězeňských cel a vystavuje malby, plastiky a vetřelecké dekorace.

1992

8 února je v Kalchbühl Center v Churu otevřen Gigerův Bar. Vlastníkem je Thomas Domenig. Juhani Nurmi produkuje pro finskou televizi 30ti minutový dokumentární film “Giger’s Passage to the Id” v Davosu, Churu a na Walo Steiner’s v Asp. Jürg Federspiel dává další komentář pro televizní program. Rozhovor s H.R.G. v Giger baru pro BBC Omnibus program o Ridley Scottovi. Giger se seznamuje s Romanem Bütingerem, jedním z největším sběratelem vetřeleckých dekorací. H.R.G. dostává část v programu Švýcarské televize nazvaný „Dynamix“. Je vypuštěna počítačová hra Dark Seed, produkovaná firmou Cyberdreams (Patrick Ketchum), používající Gigerovy práce. Práce na “Zodiac Fountain” (Zvěrokruhová fontána). Je otevřena velká Gigerova retrospektiva v muzeu Baviera v Curychu. H.R.G. píše krátký příběh o svých okultních zkušenostech, které zveřejňuje v knize “Arh+” kterou publikuje Benedikt Taschen Verlag. Paul Grau následuje charakter příběhu – o ďáblově hlavě ze sbírky H.R.Gigera – v programu Unsolved Mysteries, odvysílaném Německou televizí RTL. Vzniká 16mm film “Sex, Drugs and Giger”, 4,5 minutová animace založená na Gigerových obrazech, produkovala Sandra Beretta a Bätsch. “Baphomet Tarot” vytvořený H.R. Gigerem a Akronem pro A.G. Müller of Neuenhausen/Rhine má premiéru v Giger Baru v Churu a vmuzeu Baviera v Curychu.

1993

Je otevřena výstava “Alien” v muzeu Baviera v Curychu. Roman Guttinger předvádí velký výběr ze své soukromé sbírky. Výstava je především věnována filmu “Alien 3” One-man retrospektiva v galerii Humus. Rozhovor s ARTE TV. One-man show v galerii Herzog, Büren zum Hof. Během srpna pracuje Giger se Sandrou Berettovou na projektech on the projects close to his heart, the books in particular. Firma Swatch se rozhodla nespolupracovat s Gigerem, jak původně plánovala.. One-man show nazvaná “H.R. Giger’s Watch Abart ‘93” uskutečněná v galerii Bertram v Burgdorfu, a v Alexander Gallery v New Yorku. Poslední výstava je řízena Lesliem Barany, který také sestavuje a upravuje katalog “H.R. Giger’s Watch Abart ‘93”.

1994

Sascha Serfoezoe a Mia Bonzanigová zastupují Gigera na výstavách v Německu, Francii a Itálii. One-man show nazvaná “Giger’s Watch Abart” v galerii Mangisch v Curychu; one-man show v galerii Eclisse v Locarnu. H.R.G. je hostující lektor pro semestry na College of Design (GBMS) v Curychu. V únoru začíná práce na filmu “Species” pro MGM. Přijímá účast na skupině výstav; galerii Hartmann v Mnichově, v Tattoo Convention v Bologni, na festivalu Fetisch & Kult, Tempel v Mnichově a na DuFantastique au Vesionnaire v Benátkách. H.R.G. začíná plánování Gigerova Muzea, které by prezentovalo jeho práci v celé šíři. Začíná pracovat na „Ghost Train“ (vlak duchů) pro film “Species” ve spolupráci s Atelier de Fries a Andy Schedlerem z FormArt.

1995

S. Serfoezoe pracuje s Gigerem na speciálních projektech. Rozvíjí si speciální dovednost, která umožňuje dešifrování Gigerových rukopisů bez čekání na změnu obsahu nebo přeložení do správné němčiny. “The Ghost Train” je transportován do L.A. One-man show jako část “13me festival du film fantastique” v Brusselu. One-man show v Giessen Kunsthalle, “Konfrontationen” s S. Ruppertovou. Další výstavy: “Le Train Fantôme” v Maison D’Ailleurs, Yverdon; “Synaesthesia”, Mary Anthony Galleries, N.Y.C., Psychedelic Lolution Gallery, N.Y.C.; “Abitare il Temo”, Delirium Design, Verona. Pokračují práce na filmu “Species”, což je hororový sci-fi film R. Donaldsonona stavějícím na scénáři D. Feldmana, produkovaný Frank Mancuso, Jr. pro MGM, L.A. Giger pro film designoval mimozemské krásky a vlak duchů. Film je promítán v USA v červnu a je velkým úspěchem MGM. Za jeden týden vydělal film 17,1 milionů dolarů. Gigera inspiruje jeho práce pro “Species” k postavení zahradního vlaku, který vytvoří jako venkovní instalaci s 7 ¼ rozchodem kolejí na své zahradě. Pomáhají mu jeho noví přátelé Harry Omura, Florian, Andrč Margretiner, Stahl & Traum, Ball & Sohn, Robert Christoph Jr. , Marco Poleni, Fritz Rütimann, Andy Stutz. H.R.G. a S. Beretta se chopí několika knižních projektů, mezi nimiž je kniha, která doprovází film “Species”, publikovaná před koncem roku a další kniha o všech Gigerových filmových návrzích. Editací a překladem obou těchto knih je pověřen L. Barany. On také vypouští svůj projekt “H.R. Giger Under Your Skin” a začíná shromažďovat fotografie tetování vycházejících z Gigerových motivů. H.R. Giger dále pracuje s Leslie Barany na obsáhlé knize o jeho projektu “Mystery of San Gottardo” publikované současně v angličtině a němčině. Společně s počítačovými grafickými specialisty Fabianem Wicki v Bernu a PanVision, vytváří H.R.G. 3-D obrazy pro 1996 Benedikt Taschen kalendář a začínající “www H.R. Giger com”.

1996

Curych, Kunsthaus: “Illusion, Emotion, Realität”, stoletá výstava oslavující 100 let filmu, uspořádaná Dr. H. Szeemannem. Další výstava ve Vídni, Benátkách a v Barceloně. F. Alain Gegauf se stává Gigerovým přítelem a poradcem. H.R.G. se podílí se čtyřmi kresbami “Sex Education Charts” na erotické výstavě v Kunsthaus, Curych. Mia organizuje velkou retrospektivu v Milánu na Palazzo Bagatti Valsecchi, “H.R.Giger – Visioni di Fine Millennio, Arteutopia”. Rozvíjení nápadu na nový filmový projekt založený na příbězích a plastikách H.R.G. “The Cross and the Blade”. Experimenty s hologramy, 100 x 100cm, ve spolupráci s Urs Fries a Fischers. Ve spolupráci s Thomasem Riehnem, začíná 19 března fungovat oficiální Gigerova webová stránka na adrese “http://www.HRGiger.com”. První rok zaznamenala návštěvu více jak 200.000 návštěvníků z více jak 100 zemí. Stránka také nabízí členství v oficiálním Gigerově fanklubu.